Hlavní informace

Výsledky dotazníkového šetření mezi agenturami práce

{jathumbnail}

 

Abstrakt
Agentury práce jsou jednou ze složek, která může nad rámec akcí Úřadu práce zajišťovat a usnadňovat zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. V našem dotazníkovém šetření jsme se proto zabývali tím, jak jsou spokojeny s působením v českém prostředí a jak vypadá jejich spolupráce s Úřadem práce. Na dotazník nám odpovědělo 69 agentur práce působících na celém území republiky a různého zaměření. Vyplývá z něj, že agentury práce více jak úroveň komunikace s Úřadem práce trápí obecnější problémy českého prostředí, jako je přílišná byrokracie, neochota ze strany státních úřadů, chybějící koncepce a protichůdné zákony. Ačkoli jsou zaznamenány i zmiňovány regionální odlišnosti, či rozdíly v rozsahu působení a služeb (jak geografickém, tak profesním), největší rozdíl je nalézán mezi komerčními a neziskovými agenturami práce. Neziskové agentury práce jsou ty, které lépe hodnotí spolupráci s Úřadem práce, který je také více kontaktuje. Zároveň, pokud už se agentura práce zaměřuje na znevýhodněné na trhu práce, je to ve valné většině případů právě nezisková organizace. Na druhou stranu komerční agentury práce jsou více vyhledávány zaměstnavateli. Domníváme se, že tento přístup ať z jedné, nebo z druhé strany v konečném důsledku poškozuje jak agentury, tak zejména občany znevýhodněné jakýmkoli způsobem na trhu práce. Tato situace by dle našeho názoru měla být zodpovědně řešena.

 

 

Abstrakt
Agentury práce jsou jednou ze složek, která může nad rámec akcí Úřadu práce zajišťovat a usnadňovat zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. V našem dotazníkovém šetření jsme se proto zabývali tím, jak jsou spokojeny s působením v českém prostředí a jak vypadá jejich spolupráce s Úřadem práce. Na dotazník nám odpovědělo 69 agentur práce působících na celém území republiky a různého zaměření. Vyplývá z něj, že agentury práce více jak úroveň komunikace s Úřadem práce trápí obecnější problémy českého prostředí, jako je přílišná byrokracie, neochota ze strany státních úřadů, chybějící koncepce a protichůdné zákony. Ačkoli jsou zaznamenány i zmiňovány regionální odlišnosti, či rozdíly v rozsahu působení a služeb (jak geografickém, tak profesním), největší rozdíl je nalézán mezi komerčními a neziskovými agenturami práce. Neziskové agentury práce jsou ty, které lépe hodnotí spolupráci s Úřadem práce, který je také více kontaktuje. Zároveň, pokud už se agentura práce zaměřuje na znevýhodněné na trhu práce, je to ve valné většině případů právě nezisková organizace. Na druhou stranu komerční agentury práce jsou více vyhledávány zaměstnavateli. Domníváme se, že tento přístup ať z jedné, nebo z druhé strany v konečném důsledku poškozuje jak agentury, tak zejména občany znevýhodněné jakýmkoli způsobem na trhu práce. Tato situace by dle našeho názoru měla být zodpovědně řešena.

 

Plnou publkikaci můžete stáhnout zde.

Níže uvádíme souhrn hlavních výstupů ze 6. kapitoly:

 

  • Seznam agentur práce (AP) na oficiálních stránkách MPSV není zcela aktuální a může vést k odrazení uchazečů o zaměstnání.
  • Podíl AP, které se zaměřují na osoby se zdravotním postižením (OZP), není velký a stále zde přetrvávají předsudky vůči jejich zaměstnávání a schopnostem, které mohou být jen prodloužením postoje celé společnosti.
  • Administrativní náročnost kladená na AP je shledávána jako obvyklá. Agenturám nejvíce vadí celkové množství byrokracie a přemíra administrativy.
  • Finanční zajištění provozu AP je hodnoceno jako středně obtížné. Nejvíce agenturám vadí špatná platební morálka firem, kterým AP propůjčuje své zaměstnance.
  • Zasílání nabídek i přeposílání klientů od Úřadu práce (ÚP) hodnotí valná většina AP za nedostatečné a jako hlavní příčinu vidí nezájem ÚP.
  • V hodnocení komunikace s ÚP se AP rozdělují do dvou přibližně stejně velkých skupin, kde jedna nevidí v komunikaci nějaký závažnější problém, zatímco druhá ji shledává za stejně nedostatečnou jako předchozí dva body. Hlavní nedostatky vidí AP v kvalitě úředníků ÚP a celkové neochotě ÚP ke komunikaci.
  • Většinu AP nekontaktuje ÚP vůbec, anebo jen málo, což bude jistě jedna z hlavních příčin špatných hodnocení ÚP výše. Naproti tomu zaměstnavatelé komunikují s mnohem větším podílem AP a mnohem častěji.
  • Z důvodů, které AP často uvádějí, je zřejmé, že většina stížností má spíše obecnější charakter, na který bychom narazili i jinde: přebujelá byrokracie a administrativa, neochota úřadů spojená s jejich zahlcením, nejasná a protichůdná legislativa, chybějící státní koncepce a špatná platební morálka firem.
  • Přesto se nedá říct, že by AP byly se svou situací nějak zásadně nespokojené. Pro zlepšení své situace by uvítaly především zjednodušení administrativy, změnu systému povolení a vyřešení problematiky platby pojištění a zaměstnávání OZP. To potvrzují i následující analýzy: AP chtějí zjednodušit administrativu a zlepšit své financování. Alespoň s tím druhým může pomoci zatraktivnění AP pro zaměstnavatele.
  • To, jak AP hodnotily ÚP, nemělo žádnou souvislost s tím, jak jsou spokojené se svou činností, financováním či administrativou. Jedná se o dva oddělené problémy.
  • ÚP mohou zlepšit svou pozici mezi AP zvýšením vlastní aktivity směrem k nim.
  • Pokud jde o AP, tak zaměstnávání OZP se u nás prakticky výlučně věnuje neziskový sektor.
  • Komerční agentury specializované na nějaký segment pracovních pozic (např. management) mají jen minimální zkušenosti s OZP, což může naznačovat na diskriminační přístup v komerční sféře, nebo při nejmenším na tendenční smýšlení o OZP.
  • Malé AP mají větší tendenci specializovat se jen na část služeb, které AP mohou nabízet.
  • Hodnocení konkrétní AP záviselo na tom, zda se jedná o NO, zda pracuje s osobami znevýhodněnými na trhu práce a zda se specializuje jen na nějakou oblast pracovních posic. Jisté specifikum je též Praha.
  • NO a agentury pracující se znevýhodněnými hodnotí lépe spolupráci s ÚP než agentury komerční. Rozdíl je nejpatrnější u hodnocení celkové komunikace a bude to příčina popisovaného rozdílu v hodnocení komunikace s ÚP. NO jsou ale zároveň méně často kontaktovány zaměstnavateli. To jen potvrzuje diskriminační přístup vůči AP: od zaměstnavatelů vůči NO, ale také od ÚP vůči komerčním AP.
  • AP specializované na určitý segment trhu práce mají menší problémy se zajištěním vlastního financování, na druhou stranu jejich zkušenost s komunikací s ÚP je horší, což podtrhuje problematiku nastíněnou výše.
  • Dle hodnocení spokojenosti s formou AP u nás se zdá, že systém fungování AP je nastaven tak, že podporuje hlavně velké, celorepublikové AP, které jsou také častěji vyhledávány zaměstnavateli.
  • Specifičnost situace v Praze bude nejspíše způsobena malým podílem NO mezi pražskými AP v našich datech. Zejména komunikace s ÚP je zde hodnocena hůře než jinde.

 

Další informace

Rychlý kontakt

ico-email

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

logo-apla

www.praha.apla.cz

www.aspergeruvsyndrom.cz

www.autismus.cz

Partner projektu

Kontaktní formulář

Jméno a přijmení (*)

Vyplňte prosím jméno.
E-mail (*)

Vyplňte prosím email.
Zpráva

Invalid Input
Antispamová kontrola (*)
Antispamová kontrola

neplatný vstup

* pole označená hvězdičkou je potřeba vyplnit.